|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Heider, Daniel (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuse s Tomášem Akvinským Mgr. Miroslav Severa Abstrakt: Disertační práce pojednává o dvou důležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paříži vypukla v druhé polovině třináctého století. Jedná se o spory o věčnost světa a jednotu intelektu. Autor disertační práce hájí názor, že řešení otázky věčnosti světa předložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce některých pravověrných teologů. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským přesvědčivě vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvořit nesmiřitelný protiklad vůči mínění heterodoxních mistru, jak je to některými autory popisováno. Předložená dizertace se těmito dvěma tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Pařížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Třebaže jsou heterodoxní mistři svobodných umění v jejich filosofování silně ovlivněni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes říká, v případě konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je třeba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistři svobodných umění na druhou stranu hájí názor, že v případě, že nastane tento typ sporu, má zjevení přednost,...
|
|
|
Siger z Brabantu a středověký spor o věčnost světa
SEVERA, Miroslav
Práce se snaží zachytit pozici některých středověkých autorů co se týče sporu o původ a trvání světa. Nějprve jsou zmíněny některé biblické prameny a nauka magisteria. Následuje rozsáhlá kapitola o Filoponově sporu se Simpliciem ohledně výkladu Aristotelova spisu De caelo (O nebi), která je doplněna krátkou kapitolou pojednávající o problémech spojených s konceptem nekonečna. Následují dvě kratší kapitoly. První je o Averroově stanovisku k problému věčnosti světa, které popsal ve svém spise Tahafut al Tahafut. Následuje kapitola o Maimonidově stanovisku popsaném v jeho Dux perplexorum. Poté již přichází sekce, v které je provedena analýza Sigerova spisu De aeternitate mundi s přihlédnutím k jeho Questiones metahysicae. Tuto kapitolu doplňuje detailní popis vztahu rozumu a víry načrtnutý ve spise Boethia z Dacie-De mundi aeternitate, který je následně aplikován na řešený problém.
|
host ::
RSS.